Září 2009

Irský vlkodav

30. září 2009 v 14:13 | žrc |  O psech
IRSKÝ VLKDODAV
Irský vlkodav (v zemi původu Irish Wolfhound), v dávné minulosti se mu říkalo Irský pes nebo Velký pes z Irska.


Původ a historie

Zmínky o tomto prastarém plemeni pocházejí z doby asi 400 let před naším letopočtem. Keltové tehdy pravděpodobně záměrně křížili dogovité psy se starými chrty z Egypta za účelem vytvoření psa, který by při štvanicích rychlostí stačil koním a zároveň byl silný, ovladatelný a dobře snášel nepříznivé klima. Irský vlkodav také doprovázel Kelty při jejich válečných výbojích a všude, kde se objevil, způsoboval "obrovitý pes z Irska" údiv v řadách bojovníků. Měl strhávat jezdce z koňských sedel, nebo bojových vozů, proto byl kladen důraz na jeho velikost. Byl to tak úžasný a neobvyklý pes, že byl často posílán evropským panovnickým rodům jako luxusní dárek, opatřený obojky vykládanými drahokamy a zlatem. Tak se postupně Irský vlkodav rozšířil po celé Evropě, přestože jeho vlastnictví bylo výsadou právě jen panovníků a šlechty. V 17. století byl jejich export z Irska tak masivní, že musel být zakázán, protože tam plemeno málem zaniklo. Situace se opakovala v 19. století, ale díky snaze pana Grahama, který shromáždil poslední jedince, se plemeno uchovalo a chov mohl pokračovat. Zároveň byl díky němu ustaven standard. Nejbližším příbuzným vlkodava je Skotský deerhound.

Povaha a charakter

Irský vlkodav je od přírody přátelský a milý pes, který dobře vychází s lidmi i s ostatními psy. Při kontaktu s menšími zvířaty se u něj téměř vždy projeví lovecký pud, ale do jaké míry, to záleží na povaze konkrétního psa a na jeho socializaci. Je to lovecký pes, který honí zrakem, tzv. "sighthound", ale dokáže i stopovat, přestože nemá v psí říši právě ten nejlepší čich. Doma je Irský vlkodav jemný až něžný, je rozvážný, vyrovnaný, přátelský a velmi oddaný svému pánovi. Svoji rodinu miluje a je jí bezmezně věrný. Dobře se hodí i k dětem, kterým neublíží, ani když ho obtěžují. Když ho to už nebaví, prostě se otočí a odejde. Přes svoji velikost se dokáže přizpůsobit i menšímu prostoru a je možné ho tedy mít i třeba v panelákovém bytě. Potom je ale třeba několik vycházek denně a alespoň jedna delší, protože Irský vlkodav musí mít pohyb. Pokud žije v domku, je z něho výborný hlídač, který ale vetřelce nenapadá, pouze ho zastraší, vědom si své velikosti a síly.


Popis a vzhled

Je to velký, silný a svalnatý pes, který však působí elegantně a lehce, na rozdíl třeba od těžké a mohutné Německé dogy. Minimální výška v kohoutku u psa je 79 cm, ale je žádoucí, aby měl alespoň 86 cm a víc. Feny jsou o něco menší. Váha psa bývá od 54 kg a víc a od 41 kg u fen. Irský vlkodav má dlouhou hlavu s nepříliš širokou lebkou, dlouhou čenichovou partií, silnými zuby s nůžkovým skusem a malýma, složenýma ušima. Krk má dlouhý a svalnatý, hruď velmi hlubokou, prsa široká, bedra klenutá, břicho vtažené a ocas silný, dlouhý a lehce zahnutý. Hrudní i pánevní končetiny jsou rovné, svalnaté s přiměřeně velkými, okrouhlými tlapami a silnými drápy. Srst je drsná, hrubá a tvrdá a zvlášť dlouhá nad očima a na spodní čelisti. Barva může být šedá, žíhaná, červená, černá, čistě bílá, plavá nebo jiná jako u deerhounda. Průměrná délka života vlkodava je 12 až 14 let.
Základní péče

Irský vlkodav potřebuje pro svůj zdravý fyzický i psychický vývoj hodně pohybu, běhání a dlouhých procházek. Velmi důležitý je jeho správný růst, který nesmí být uspěchán. Irský vlkodav roste nejvíc od 4. do 7. měsíce, pak se jeho růst zpomaluje, pes dospívá zhruba ve třech letech, fena o rok dříve. Důležitá je jeho strava, která musí být kvalitní a vyvážená, a před koupí štěněte si musíme být vědomi toho, že to něco bude stát. Ve štěněčím věku je potřeba ho dobře socializovat a snažit se zmírnit jeho lovecké pudy při styku s ostatními, hlavně menšími zvířaty.


Šarpěj

30. září 2009 v 14:13 | žrc |  O psech
ŠARPĚJ
Původ

Šarpej (Shar-Pei) pochází z Číny a první zmínky jsou pravděpodobně z let 206 před n.l. - 220 n.l.. V epoše dynastie Chan kolem roku 200 před n. l., byli psi podobní Šarpej (Shar-Pei) zobrazováni v různých dílech. Předpokládá se, že na počátku našeho letopočtu byli tito psi využíváni v Tibetu k obraně majetku díky jejich bojovným vlastnostem. Šarpej (Shar-Pei) nebyl palácový pes, byl využíván k ochraně obydlí a stád čínskými vesničany. Ti mu také dali jméno Šarpej (Shar-Pei), což znamená "Písková srst" a to díky vlastnostem srsti, která na dotek připomíná pískový papír. Šarpej (Shar-Pei) byl v Číně velmi oblíben a to až do roku 1947, kdy nástup komunistického režimu zavedl za chování těchto psů neúměrnou daň, z důvodu vysokého počtu lidí a nedostatku potravy pro zvířata. Toto plemeno se tak ocitlo na pokraji vyhynutí. V 70. letech pan Mango Lo vyvezl několik psů z Hongkongu do USA a tím toto plemeno zachránil. V roce 1979 se objevili první Šarpejové (Shar-Pei) v Evropě v Německu. Do České republiky se první pes dostal v květnu 1986 a to z Dánska. Rok poté se narodilo prvních sedm štěňat. Do roku 1995 bylo v českých plemenných knihách zapsáno cca 2500 štěňat.

Povaha

Šarpej (Shar-Pei) je chytrý, nezávislý, hrdý, samostatný ale přítulný, hodný a chytrý pes. K majiteli se nepřivazuje. Je velmi dobrý hlídač a společník, má rád členy své rodiny, ale k cizím je útočný a bojovný.


Popis plemene Šarpej (Shar-Pei)

Základním znakem Šarpej (Shar-Pei) je volná kůže a plochá a široká lebka. Barva jeho krátké a hrubé srsti může být různá: černá, zlatá, červená, modrá, různé odstíny hnědé atd. Oči jsou tmavé mandlového tvaru. Uši má malé ve tvaru trojúhelníku, vzpřímené se špičkami ohnutými dopředu. Jazyk modře zbarvený prozrazuje jeho příbuznost s rasou Čau Čau. Středně dlouhý krk s volnou kůží je dobře posazený na plecích. Šarpej (Shar-Pei) má krátká, široká bedra a široký a hluboký hrudník. Ocas má silný, který se zužuje do špičky. Šarpej (Shar-Pei) ho nosí vysoko stočený nad hřbetem nebo po straně těla. Přední nohy má rovné a pevné, zadní svalnaté a silné. Na končetinách není svraštělá kůže. Šarpej (Shar-Pei) je vysoký 44 - 51 cm v kohoutku a váží 18 - 29,5 kg.

Základní péče

Šarpej (Shar-Pei) není na péči náročný. Musíme se ale postarat o jeho kůži a její záhyby, aby byly čisté. Také se musí kontrolovat oči, aby nedošlo k vchlípení nebo vychlípení očního víčka. V tomto případě je nutný chirurgický zásah.

Yorkširský teriér

29. září 2009 v 14:35 | žrc |  O psech
Yorkširský teriér

Celkový vzhled: Dlouhá srst, chlupy viší zcela rovně a stejnoměrně po obou strannách těla, pěšinka se táhne od čenichu až ke konci ocasu. Velmi kompaktní a úhledná stavba těla, chůze velmi vzpřímená a plná elánu. Celková stavba odpovídá energickému tělu, vyvážených proporcí.

Povaha: Inteligentní společenský teriér. Oduševnělý, vždy v dobré náladě, překvapivě hrdý.
Temperament: Temperamentní, ostražitý a vyrovnaný.
Velikost, proporce:
Váha: do 3,1 kg


Oči:
středně tmavé, jiskrné, s bystrým inteligentním výrazem a jsou umístěné tak, že se pes dívá přímo před sebe. Nevystupují. Okraje očních víček jsou tmavé.
Uši:
malé, ve tvaru "V", vztyčené, nepřiliš daleko od sebe, pokryté krátkou srstí velmi tmavé a syté barvy.
Nos: černý.
Zuby:
dokonalý, pravidelný a plný nůžkový skus, tzn. horní zuby těsně přesahují spodní zuby a jsou usazeny v pravém úhlu k čelistem. Zby jsou dobře umístěny a čelisti jsou souměrné.
Krk: s patřičným nasazením.
Tělo: kompaktní, s přiměřeně klenutými žebry, silnými bedry.
Hrudník: přiměřeně klenutý do tvaru O.

PŮVOD:
Yorkšírský teriér byl vyšlechtěno na konci 19. století, a to horníky a pracovníky z Uest - Rajdinga (město stojící v Jorkšír -Nottinghemském uhelném revíru). Štěňata Yorkšírského teriéra byla vyšlechtěna v údolí řeky Er a velice se podobají štěňatům Erdelterierů. Předpokládá se, že toto plemeno vzniklo křížením Skai-teriéra s plemenem černě pálených teriérů. Je zajímavé, že proto, aby toto malé plemeno mohli exportovat, museli přistoupit k velmi umělé selekci (pes váží maximálně 1 kg).

Československý vlčák

29. září 2009 v 14:35 | žrc |  O psech
Československý vlčák
PŮVOD:
Historie Československý vlčák začíná rokem 1955, kdy plukovník pohraniční stráže Ing. Karel Hartl se rozhodl využít pro zformování nového plemene psa cenné vlastnosti vlka. Na této cestě šlechtění sice nebyl prvním, dovedl však toto nové plemeno během neuvěřitelně krátké doby až k uznání "Mezinárodní kynologické organizace. V roce 1989 bylo plemeno uznáno FCI. Český vlčák v sobě nese krev Německého ovčáka a krev Karpatského vlka. Vědec Bernard Buden se domnívá, že schopnosti tohoto psa nejsou ničím omezeny - může být tedy důvodem revolučního převratu v kynologickém světe. V roce 1982 Sbor chovatelů ČSSR uznal Československý vlčák jako národní plemeno.














POPIS:
Pevného konstitučního typu, více než středně velký, obdélnikového rámce. Stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti a maskou připomíná vlka.
Tip stavby těla muk umožňuje dlouhý běh. Stavba těla je obdélníková. Tvar těla i jeho zabarvení je vlčího vzezření. Lebka má kuželovitý tvar, hlava je k tělu proporcionální, krk je svalnatý, v klidu je držen pod úhlem 40 stupňů, měl by být natolik dlouhý, aby se pes mohl bez námahy čumákem dotknout země. Pohyb je harmonický, lehký a pružný. Za běhu pes jakoby splývá se zemí. Hlava a krk jsou při rychlém běhu protaženy do jedné čáry.


Psi váží nejméně 26 kg.
Feny váží minimálně nejméně 20 kg.
SRST:
Vlastnosti srsti: Rovná, uzavřená. Zimní a letní srst je značně rozdílná. V zimě převládá mohutná podsada, která s vrchní krycí srstí vytváří husté osrstění celého těla. Je nutné, aby srst pokrývala břicho, vnitřní část stehen, vnitřní část ucha a meziprstí. Krk je dobře osrstěný.
Barva srsti: Žlutošedá až stříbrošedá s charakteristickou světlou maskou. Světlá srst je rovněž na spodní části krku a přední hrudi. Přípustné je tmavošedé zabarvení s světlou maskou.
CHARAKTER:
Temperamentní, velmi aktivní, vytrvalý, učenlivý, rychle reagující, neohrožený a odvážný. Svému pánu projevuje neobyčejnou věrnost. Odolný vůči povětrnostním vlivům. Všestraně upotřebitelný. Komunikativní, velice pohyblivý a aktivní. Pes je velmi vytrvalý. Poslušnost je základní rys jeho charakteru. Reakce je bleskurychlá, pes nezná strach, je velice odvážný. Spolu s tím má však vrozenou nedůvěru k cizím lidem. Ale bez povelu a důvodu nikoho nenapadne. Ve většině případů je to pes pro jednoho majitele. Všechny tyto vlastnosti a také hustá srst s měkkou podsadou dělájí z Československého vlčáka univerzálního psa.
PÉČE:
Není naročná



Anglický kokršpaněl

28. září 2009 v 13:02 | žrc |  O psech

Kokršpaněl

Popis a vzhled

Anglický kokršpaněl má sportovní, živou, vyváženou postavu. Výška v kohoutku bývá od 38 do 41 cm a váha kolem 12,5 až 14,5 kg. Má dobře vyvinutou, objemnou hlavu se čtvercovým čumákem a silnými čelistmi s nůžkovým skusem. Oči má hnědé až tmavohnědé s inteligentním výrazem. Uši nasazené v úrovni očí jsou porostlé hladkou, hedvábnou srstí. Má silný trup s mírně se svažující hřbetní linií, hluboký hrudní koš a klenutá žebra. Ocas se většinou již nekupíruje, je mírně ohnutý, nasazený pod hřbetní linií a téměř stále se vrtí. Srst je hedvábně hladká, nikdy drátovitá nebo příliš kudrnatá a může mít různé barvy. Nikdy však není celobílý. V průměru se dožívá 12 až 13 let.


Povaha a charakter Anglického kokršpaněla

Základní charakterovou vlastností kokršpaněla je optimistická veselá nálada. Anglický kokršpaněl je stále veselý, přítulný a přátelský pes, který miluje děti a lidi vůbec. Je zvídavý a kam se hnete, všude ho máte za sebou, hlavně v kuchyni. Je to totiž velký mlsoun a jeho apetit je nekonečný. Vždy vás rád přivítá skákáním a olizováním, a dokud se s ním nepomazlíte, nedá pokoj. Má energie na rozdávání, ale pokud má jeho pán sedavý životní styl, snadno se i z něho stane pecivál. Přesto ale miluje procházky, běh a hlavně plavání. Anglický kokršpaněl je šťastný když se kolem něj něco děje, a když má být sám doma, dá mnohdy najevo svůj nesouhlas a pomstí se třeba na bačkorách nebo prádle. Je velmi inteligentní a rychle se učí, ale umí být i tvrdohlavý. Pokud je jeho pán nedůsledný, umí toho mazaně využít. Vždy se ale rychle stane miláčkem rodiny.

Plemenný standard

Dle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je Anglický kokršpaněl zařazen do skupiny VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi, sekce 2 - Slídiči, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je AC. Původním využitím je to pes pro lov ptactva, dnes také jako společník.


Základní péče o Anglického kokršpaněla

Zvláštní péči musíme věnovat jeho srsti. Ta potřebuje každý den kartáčovat a vyčesávat. Je nutné ji zastřihávat kolem uší, protože Anglický kokršpaněl trpí často záněty ucha. Toto plemeno z důvodu přešlechtění trpí také některými genetickými vadami, např. displazií kyčelního kloubu. Potřebuje pravidelné, alespoň hodinové vycházky, v létě s možností koupání.

Německý ovčák

28. září 2009 v 13:02 | žrc |  O psech
Německý ovčák
CHARAKTERISTIKA


Pracovní pes pro různé účely, vhodný do rodiny.




VÝŠKA


Psi měří v kohoutku 60 až 65 cm, feny 55 až 60 cm.




SRST


Německý ovčák se vyskytuje ve třech variantách : s krátkou tvrdou srstí, s dlouhou tvrdou srstí a dlouhosrstý. Tato


poslední varianta není příliš žádoucí. Srst může být černá, ocelově šedá, popelavě šedá, nebo jednobarevná s pravidelnými hnědými, žlutými až světle šedými odznaky. Často se vyskytuje černé sedlo.
PÉČE

Srst tohoto psa vyžaduje poměrně málo péče. K odstraňování odumřelých chlupů, hlavně v období línání, se dobře hodí hřeblo.
POVAHA

Velice inteligentní a učenlivý, poslušný, společenský, přátelský, temperamentní, pozorný, dobrý hlídač a ochránce,
odvážný, sebevědomý, přítulný, bezpodmínečně věrný svému pánovi a jeho rodině.

VÝCHOVA


Německý ovčák je na celém světě nejpoužívanějším psem slepeckým, lavinovým, stopovacím. Používá se jako


hlídač, obranář i policejní pes. V soutěžích poslušnosti jsou většinou velice úspěšní. Je proto vlastně zbytečné


říkat, že toto plemeno nabízí mnoho možností. Tento pes se od vás rád nechá učit, je inteligentní a učí se


poměrně rychle. Pracujte hodně se svým hlasem. Velká většina německých ovčáků zbožňuje svého pána a potře-


buje hodně kontaktu s ním. Máte-li málo času, raději si ho nekupujte. V zemi svého původu se německý ovčák stá-
le ještě používá k pasení stád.

SPOLEČENSKÁ CHARAKTERISTIKA

Jsou-li dobře zespolečenštěni, vycházejí němečtí ovčáci dobře s ostatními psy, domácími zvířaty a dětmi, ale


nezvané návštěvníky zadrží. Tito psi jsou od přírody vázáni ke svému teritoriu, to znamená, že se nesnaží utéci.
POHYB
Lidé, kteří drží německého ovčáka jako psa do rodiny, neberou v potaz skutečnost, že tito psi velice rádi pracují pro svého pána. Psovi nesvědčí, držíte-li ho pouze pro potěšení a nenabízíte mu žádnou činnost. Přihlaste se proto do kynologického spolku německých ovčáků (na světě jsou tisíce zaregistrovaných spolků) a něco se svým


Psem podnikejte, např. výcvik, trénink v obratnosti, poslušnosti, stopování, prostě cokoliv, aby byl tělesně i duševně zdráv. Pro všechny velké psy, a tedy i pro německého ovčáka platí, že štěně v období růstu potřebuje všechny stavební látky a energii na vývin kostí, šlach a svalů. Je-li pes v tomto období příliš zatěžován, může to
způsobit nenapravitelné škody, to platí i pro nadbytek potravy, nebo její špatnou kvalitu.
ZVLÁŠTNOSTI


Německý ovčák je dnes jediným plemenem, jehož zájmy se zabývá nadnárodní organizace Světová unie chovatelů německých ovčáků v Německu. Tato nadnárodní organizace má navíc půl milionu členů v šedesáti zemích světa.

Bernský Salašnický pes

27. září 2009 v 14:03 | žrc |  O psech
Bernský Salašnický pes

Bernský salašnický pes je více než středně velký, dlouhosrstý, tříbarevný, harmonický a vyrovnaný, původně hlídací, honácký a tažný pes na selských dvorech, dnes rodinný, mnohostranný pracovní pes silného vzhledu.

Podle klasifikace FCI patří mezi švýcarské salašnické psy bez pracovní zkoušky. Poměr výšky v kohoutku k délce těla je asi 9:10, spíše podsaditý než dlouhý. Psi mají kohoutkovou výšku 64-70 cm (ideálně 66-68 cm), feny 58-66 cm (ideálně 60-63 cm), s váhou mezi 32 až 50 kg (standard plemene váhu nespecifikuje).
Plemeno je snadno rozeznatelné díky tříbarevným znakům (černá, hnědočervené pálení a bílá). Většina těla je černá. Líce, punčochy a skvrna okolo oka má hnědočervé pálení. Hruď, prsty, čumák, špička ocasu a lysina mezi oky mají bílou barvu. Pokud pes sedí, je nejnápadnější díky své bílé náprsence. Zbarvení jednotlivých psů se liší jen nepatrně většinou v množství bílé barvy. Oči jsou tmavěhnědé. Uši jsou trojúhelníkové, lehce zaoblené, vysoko nasazené.

Ocas je bohatě osrstěný, v klidu svěšený, v pohybu vznášející se na úrovni hřbetu, nebo nesený poněkud nad ní. Standard popisuje povahu jako: jistý, pozorný, bdělý a nebojácný v každodenních situacích, dobromyslný a přítulný v chování vůči důvěrně známým osobám, sebejistý a přátelský vůči cizím lidem, středního temperamentu, dobře ovladatelný.


Dobrman

27. září 2009 v 14:03 | žrc |  O psech
Dobrman
Původ Dobrmana

Odhaduje se, že dobrman existuje něco málo přes sto let. Historie tohoto plemene se datuje k roku 1870, kdy křížením různých plemen Louis Dobermann, výběrčí daní z Německa, žijících v letech 1834 - 1894, vytvořil novou rasu hlídacího psa, kterou potřeboval k výkonu svého zaměstnání. Použil místní plemena honáckých psů, ale není přesně známé která. A jak výběrčí daní přišel na svou zálibu ve šlechtění psích plemen? Měl zákonné právo odchytávat všechny volně pobíhající psy ve městě Anolda, ve kterém žil a potřeboval dobrého hlídacího psa.



Německými kynology pak bylo plemeno uznáno roku 1900 a dostalo název po svém šlechtiteli. Dobrman je doposud jediný v Německu vyšlechtěný pes.

Vzhled Dobrmana

V kohoutku měří fena dobrmana 65 cm, pes 69 cm. Jeho hmotnost dosahuje v průměru kolem 40 kg. Má krátkou a hladkou srst. Zbarvení je černé, s rezavými místy pod očima, na nose, na nohou a také pod ocasem. Má mohutnou a svalnatou hruď, elegantní a pružnou postavu. Hrdé držení těla podtrhuje jeho osobnost.
Povaha dobrmana

Dobrman je proslulý svou inteligencí a výbornými schopnostmi hlídače. Je silný, bystrý, útočný, vyniká ostražitostí. Velmi důležitá je důsledná výchova dobrmana od ranného dětství. Je skvělý ochranář, ale dokáže být i rodinným psem, protože má přátelskou povahu.



Často má problémy snést se s jinými psy.


Základní péče

Krátká srst dobrmana nevyžaduje žádnou speciální péči. Dobrman je však náchylný na chlad, a proto je důležité držet jej v teple. Není vhodný k celoročnímu pobytu na zahradě.



Tento energický pes potřebuje hodně volného pohybu. Dožívá se v průměru 12-ti let, ale i dobrmani s vyšším věkem nejsou výjimkou.



Zajímavost

Ve spojených státech a dalších zemích je moderní kupírování jeho vysoce postavených uší, aby působily ostře a ne povadle. Ve Velké Británii a v zemi jeho původu - v Německu - je to však přímo zakázané!



Je velice podobný plemenu Německý pinč, který je takřka totožný, co se zbarvení a postavy týče. Podstatným rozdílem však je jeho o 20 cm menší výška.



Čivava

27. září 2009 v 14:03 | žrc |  O psech
Čivava
Čivava je nejmenším plemenem psů na světě a nese název největší provincie republiky Mexiko (Chihuahua). Předpokládá se, že tito psi tam dříve žili volně a v době existence civilizace Toltéků byli domorodci chytáni a domestikováni. Vyobrazení trpasličího psa, který se nazýval »Techichi« a žil v Tule, bylo použito na dekoraci městské architektury; tyto malé sošky se velmi podobají dnešním čivavám.

Tento pes je kompaktní stavby těla. Velmi podstatný význam má ta skutečnost, že jeho lebka má tvar jablka a že jeho středně dlouhý ocas je nesen vysoko zvednutý; buď je nesen ohnutý nebo zatočený v půlkruhu se špičkou směřující proti bedrům.








Délka těla je poněkud větší než kohoutková výška; žádoucí však je téměř kvadratický formát těla, což platí zvláště u psů. U fen je vzhledem k možnosti březosti přípustný poněkud delší trup.
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA):
Mrštný, pozorný, temperamentní a velmi odvážný.

Krátkosrstá varieta:
Srst ke krátká na celém těle dobře přiléhá. Je-li vybavena podsadou, je srst poněkud delší; Volnější, řidší srst na hrdle a na břiše je přípustná; srst je poněkud delší na hrdle a na ocase, krátká v obličeji a na uších. Je lesklá a měkká na omak. Bezsrstí psi jsou nepřípustní.

Dlouhosrstá varieta:
Srst by měla být jemná a hedvábná, rovná nebo lehce zvlněná; nepříliš hustá posada je žádoucí. Srst je delší a tvoří praporce na uších, na krku, na zadní straně hrudních a pánevních končetin, na tlapách a na ocasu. Psi s delší a načechranou srstí jako u maltézáčků jsou nepřípustní.

BARVA:
Přípustné jsou všechny barvy ve všech možných odstínech a kombinacích.

HMOTNOST:
U tohoto plemene se posuzuje jen hmotnost, ne velikost.


Hmotnost:
Ideální hmotnost je mezi 1,5 a 3 kg. Přesto jsou přijatelní psi s hmotností mezi 500 g a 1,5 kg. Jedinci s hmotností přesahující 3kg se vylučují.

VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Zlatý retrívr

27. září 2009 v 14:03 | žrc |  O psech
Zlatý retrívr
Zlatý retrívr byl vyšlechtěn kolem 19. století v Anglii především jako donašeč vodních ptáků. Šlechtěním se postupně vyvíjel pro různé účely, zejména jako hlídač a vodící pes. Velkou mírou je též určen pro život v rodinách a výstavy.

Zlatý retrívr má ocas posazený na úrovni zádi, dlouhý je zhruba k patám, konec ocasu se netočí. Tlapky Zlatého retrívra jsou okrouhlé, připomínají tlapky kočičí. Přední končetiny rovné a kolmo postavené. Zadní končetiny jsou silné, svalnaté, se správnou délkou holeně a dobře vyvinutým kyčelním kloubem.











Zlatý retrívr nepotřebuje žádnou mimořádnou péči. Chovatel musí zajistit psovi dostatek volného pohybu. Protože tento pes miluje vodu (neopomíjejme, že byl původně vyšlechtěn jako přinašeč vodního ptactva a aportér zvěře), měl by chovatel dbát na jeho základní potřebu a jeho vášeň uspokojit. Pravidelnou péči potřebuje srst Zlatého retrívra, kterou by měl chovatel minimálně 2x týdně kartáčovat, aby vyčesal odumřelé a ulomené chlupy. Nejprve však rukou odstraníme hrubé nečistoty, potom kartáčem se zakulacenými hroty nebo kartáčem z pravých štětin kartáčujeme. Kartáčujte směrem od hlavy po hřbet a na boky. Postupujte po směru srsti a proti němu. Prapory na předních končetinách vykartáčujte po směru růstu. Nakonec vykartáčujte ocas. Občas je potřeba zastřihávat srst mezi prsty na tlapkách. Zlatý retrívr potřebuje také pravidelně kontrolovat a čistit oči a ušní boltce. Pravidelně je též nutné kontrolovat chrup. Příliš dlouhé drápy je třeba zkrátit.

*7 Hlavních hříchů*

25. září 2009 v 15:10 | žrc |  City a vlastnosti

Lenost

Lenost je nejzákladnější vlastností člověka, člověk je nejlínější tvor na světě, velmi nerad pracuje. Zde prosím nezaměňovat práci s činností. Ćinnost je např. jídlo, pití, spánek, zábava, vše ostatní je práce, ovšem pozor, rozmnožování rozhodně prací není. Vrozená lenost velí člověku přemýšlet o tom, jak to udělat, aby dělat nemusel.





























Závist

Závist se projevuje u hodně lidí.Když člověk nemá co právě chce ale vidí to na jiném člověku je schopen udělat vše proto aby mu tu jeho novou věc zničil.Každý na světě někdy závidí nekdo mín nekdo hodně!
































Pýcha

Pýcha (též povýšenost, namyšlenost, zpupnost) je vlastnost spočívající v nadhodnocení vlastní osoby. Prakticky všechny etické a náboženské systémy pohlížejí na pýchu negativně. Např. křesťanství ji jmenuje jako první ze sedmi hlavních hříchů a považuje ji za prapůvod všeho zla. Opakem neřesti pýchy je ctnost pokory.






























Lakomost

Lakomství či lakota je přehnané lpění na majetku, nekontrolovaná touha hromadit majetek a neochota dělit se byť i jen o neupotřebitelné přebytky. Bujnost, přepych, nenasytnost, hrabivost, osobní zisk, ale i krádeže a úplatkářství. Vyznačuje se touhou získávat co největší majetek a realizováváním této touhy. Řada etických a náboženských systémů považuje tuto vlastnost za neřest, náleží mezi sedm hlavních hříchů definovaných scholastickou filosofií. Je to hřích přemíry. Opakem lakoty je štědrost





















Nenávist

Hněv je silná afektivní reakce na překážku, která se staví do cesty při dosahování nějakého cíle nebo brání rozvíjení jednání. Je to emoce, jejímž původním smyslem bylo připravit jedince na útok. Podle intenzity se rozlišuje rozzlobenost (nejslabší), hněv, zlost a vztek (nejsilnější). Projevy hněvu zpravidla trvají krátce, dlouhodobějším projevem je hostilita (nepřátelství).

Protože hněv je primárně násilnou reakcí, snaží se ho lidé pokud možno brzdit, i při velké zlosti se místo fyzického napadení uchylují spíše k urážkám, výhrůžkám.









Obžerství

obžerství je v nejužším slova smyslu systematické přejídání, v širším významu (ve kterém je v rámci křesťanství bráno jakožto jeden ze sedmi hlavních hříchů) pak nadměrná konzumace nejen jídla, ale též dalších požitků.
































SMILSTVO

Pod pojmem smilstvo se rozumí pohlavní styk mezi dvěma souhlasícími jedinci stojícími mimo vzájemné manželství. Křesťanství, islám a judaismus je považují za hřích a neřest, je uvedeno v desateru Božích přikázání.































Pojmem hlavní hřích se nemyslí hřích, který je před Bohem nejvážnější, nejtěžší či "nejsmrtelnější". Hlavní znamená, že hřích vychází z hlavy (lat. caput), proto se v jiných jazycích nazývají "kapitální hříchy". Podobně kardinální hřích (lat. cardo = pant) znamená stavy mysli, okolo kterých se "otáčí" celá hříšnost člověka. Jde tedy o hříchy a lidské slabosti, ze kterých vychází další hříšné činy. Zavádějící význam slova smrtelný v tomto případě (viz smrtelný hřích) je důvodem, proč by se tradiční označení sedm smrtelných hříchů nemělo používat.

Mořský had

22. září 2009 v 18:27 | žrc |  Zajímavosti o bájných tvorech
Velký mořský had.

Pokud existuje nějaký tvor na jehož téma bylo vyplýtváno neuvěřitelné množství papíru a inkoustu, je to bezesporu mořský had. Toto téma vyprodalo formou novinových článků a zpráv neuvěřitelné množství tun tiskovin a vždy zaručeně vzbudí pozornost čtenářů v takzvané okurkové sezóně. Jedná se opravdu o mýtické zvíře které velice pravidelně čeří poklidné vody zoologie.
Ale mořští hadi už dávno před vznikem prvních novin a časopisů dráždili představivost umělců, vědců a námořníků plavících se v mořích všech oceánu naší planety. Písaři zaznamenávali jejich pozorování do hliněných tabulek. Aristoteles a Plinius se rozplývali nad pozorováním obrovských úhořů.
Středověcí mniši zakreslovali podoby těchto tvorů do starých pergamenových spisů a středověcí učenci jimi ilustrovali svá díla.








































K prvnímu zobrazení mořského hada došlo dávno před obdobím antiky, mezi zubry, jeleny a koňmi malovanými 26 000 let se nachází tajemné zvíře, které se zvláště podobá plesiosauru, dodnes prý velice vzácně pozorovaném v mořích a jezerech po celém světě.

Koncem 19. století nebudil mořský had snahu o senzační pozorování. Veřejnost jej brala jako bájnou, neexistující bytost, známou především z vyprávění námořníků v přístavních krčmách, ve snaze vzbudit pozornost posluchače. Chrabrý kapitán Cringle, který velel parníku Umfuli, se dočkal takového posměchu za zveřejnění příběhu a nákresu tvora, že později velice litoval svého činu.
4. prosince 1893 pozoroval na širém moři nedaleko mauretánského pobřeží mořského hada. S kapitánem Cringlem tvora pozorovalo několik pasažérů a členů posádky. Pozorování trvalo přes půl hodiny. Tvora pozorovali dalekohledem a jeho délku odhadli na 24 metrů. Po oznámení se stal kapitán terčem urážek a vtipů.
Cirkusový magnát P. T. Barnum vypsal odměnu 24 000 dolarů, což byla v té době ohromná suma, za živého nebo mrtvého mořského hada. Žádný člověk se pro nabídnuté peníze samozřejmě nedostavil a záhada veřejnost zajímala dále i přes posměch a pochybování vědeckých kruhů.

Ale pozorování velkého mořského hada nebylo vždy doprovázeno posměchem a nedůvěrou. Pozorování předcházející zprávu kapitána Cringlema bylo natolik závažné, že se nedalo odbýt jako pouhý výmysl věčně opilých námořníků.






























Uprostřed léta roku 1817 na východním pobřeží Ameriky, v blízkosti městečka Gloucesteru v Massachusetts pozorovaly stovky lidí několikrát po sobě "velkého mořského hada".
Hlavní bostonský denník Boston Centinel se o události zmínil poprvé 22. srpna 1817 zprávou: "Minulé pondělí a úterý mohli obyvatelé Gloucesteru pozorovat v přístavu mezi východním cípem a ostrovem Ten Pound gigantického hada, jehož hlava a část těla se zvedaly nad hladinu do výše osmi stop (2,5m). Jeho hlava se svou velikostí podobala k nerozeznání hlavě koně. Zdálo se že jeho tělo je dlouhé 14 až 15 metrů. A kolem jednoho metru tlusté."

Zvíře už objevili rybáři na širém moři před deseti nebo dvanácti dny, ale nikdo nechtěl věřit jejich povídání. Teď když se objevilo na několik hodin i v přístavu, mohli jej vidět i stovky obyvatel. Při plavbě lodí se k němu někteří dokonce přiblížili na několik metrů a odhadli jeho velikost na 18 až 21 metrů. Tloušťku těla přirovnávali k velikosti sudu. O pár dní později bylo podivné zvíře objeveno v blízkosti Squamského majáku. Jala se ho pronásledovat flotila velrybářských člunů, jež byla pro tuto příležitost vytvořena. Když se k němu přiblížila, zvíře se potopilo a již nevyplavalo. O tři dny později se podařilo jednomu z kapitánů harpunovat příšeru když se ponořila pod jeho člun ale harpuna po padesáti metrech vyklouzla hadu z těla.
Boston Centinel okamžitě zareagoval a otiskl: "Všichni kdo se vydali do Gloucesteru, jen aby uviděli obludu, potvrzují, že byla dlouhá alespoň 24 metrů a možná dosahovala i délky 30 metrů. Nepohybovala se dopředu bočním plazením, jak to dělají hadi, ale tak, že se vlnila vertikálně, trochu se zvedajíc a klesajíc, podobně jako žížala. Kapitán Beach, který ji viděl z blízka, tvrdí, že její hlava je velká jako vědro a že její dolní čelist je vybavena zuby jako u žraloka."



Tyto články vzbudily na východním pobřeží velký rozruch a byla zřízena výzkumná komise. Ta pověřila soudce Nashe vyšetřením celé záležitosti. Nash vyslechl asi dvanáct očitých svědků pozorování, svědci se vzájemně neznali a jejich pozorování byla nezávisle na sobě prozkoumána. Jeden z nich byl lodním tesařem a na vodního hada vystřelil, očividně bez výsledku. Soudce se dozvěděl též fakt, že zvíře bylo mimořádně rychlé a mohlo okamžitě měnit směr. Detaily potvrzené několika svědky jsou velice vzácné, důvěryhodné a důležité.

Ve světě obratlovců dnes neexistuje jediné zvíře, jež by se pohybovalo plným, opakovaným, souvislým a rychlým vertikálním vlněním celé páteře.

Hadi pozemní i vodní, jako je anakonda, se pohybují na zemi i ve vodě plazením bočním a nikoli vertikálním. Úhoři dělají ve vodě totéž, stejně jako velcí plazi, jako jsou krokodýlové. Tvor se již ten rok neobjevil a komise vynášela na svět jednu teorii za druhou. Třeba, že se had chtěl dostat na břeh aby zde nakladl vejce. Rozhodně nejpřijatelnější teorii přinesli na svět místní rybáři. Zněla naprosto jednoduše: "zmíněný neznámý tvor se zdržoval v okolí přístavu protože v jeho ústí se zdržovalo velké hejno sleďů." Rybáři dokonce uvedli, že jim vlastně obluda prokázala službu, když jim hejna sleďů nahnala až do přístavu.

Další pozorování mořského hada v tomto prostoru se již nikdy neopakovalo.

Pokud se nejednalo o kolektivní halucinaci, která je silně nepravděpodobná již faktem, že pozorování se konalo v rozmezí tří týdnů a postihla stovky obyvatel městečka plus pozorovatele z Bostonu, lze toto pozorování považovat za velice věrohodné.

Nevoňavý zázrak z velrybářské stanice na Ostrovech královny Charlotty.

V roce 1937 došlo k malému kryptozoologickému zázraku. Během měsíce července ohlásila velrybářská stanice Naden Harbour ležící na Ostrovech královny Charlotty zajímavý nález.
Embrio obrovského hada mořského je dlohé 2 metry.Tento had se rodí z velkých vajec vylíhlích v moři.

Mořská panna

21. září 2009 v 14:39 | žrc |  Zajímavosti o bájných tvorech
Mořské panny
Staří Řekové věřili v existenci Sirén, démonů smrti zobrazovaných jako dívky s ptačím nebo rybím tělem. V Homérově Odyssei jsou popisovány jako bohyně sídlící na opuštěném ostrově, které krásným zpěvem lákaly mořeplavce. Ti zapomněli na cestu domů, ztroskotali o útesy a stali se jejich potravou. Mýtus o mořských pannách se rodil po celá staletí v bujných představách námořníků. Například když Kolumbus poprvé uviděl kapustňáky u pobřeží ostrova Hispaniola, rozděleného dnes mezi Haiti a Dominikánskou republiku, zapsal si do deníku: "Spatřili jsme tři Sirény, jak se z moře zvedají do velké výšky, ale nebyly tak krásné, jak je zobrazují malíři, i když jejich tvář má jistou podobnost s tváří lidskou."













V různých starých knihách nalézáme zmínky o mořských pannách. Pročítáme-li některé jejích kapitoly, přesvědčíme se, že to nebyli vždycky jen dravci, bazilišci, jednorožci, mořští hadi, kteří bylí příčinami těch nejpodivuhodnějších dobrodružství, nýbrž že to byli často i jíní netvoři, třeba jako slon ohromní mořští raci, pro něž přeštípnutí námořníka bylo maličkostí, podivné ryby s kravskými nebo prasečími hlavami a pak, mořští démoni, lidé. Z těchto mořských lidských ddémonů jsou nejproslulejší "mořské panny", o nichž staří námořníci velmi rádi vypravovali různé historky. Byly to půl panny a půl ryby. Ve starých spisech se zachovalo nejen mnoho jejich vyobrazení, ale také četné přednášky, které o nich s největší vážností proslovili staří učenci.



















Mnohé tyto mořské lidské obludy byly i chyceny. Tak je třeba zaznamenáno, že roku 1187 byl chycen u Oxfordu jakýsi "mořský muž", který ale utekl.Roku 1305 byl chycen v Holandsku jiný "mořský muž", který prý měl na: sobě brnění, tomuto se však nepodařilo utéci, nýbrž po třech nedělích bídně zahynul v Dokkumu. Někdy v letech 1400-1405 se prý podařilo holandským mlékařkám chytit kdesi v okolí Haarlemu opravdovou "mořskou pannu".


Odvedly ji domů, oblékly ji a naučily ji prý i příst; žila pak několik let, ale neustále musela býti hlídána, protože stále chtěla uniknout do moře. Anglický mořeplavec Henry Hudson si 15. června 1608 poblíž ostrovů Novaja u severních břehů Ruska nevzrušeně zapsal do deníku: "Dnes ráno se jeden z našich mužů podíval přes palubu a uviděl mořskou pannu". Toto stvoření, které plavalo blízko lodí a zíralo na námořníky, uviděly i další členové posádky Thomas Hellas a Robert Raynar. Tvrdily, že její tělo bylo velké jako tělo muže, bledou pleť, dlouhé černé vlasy a ocas jako delfín.


































V 17. století nebyla víra v mořské lidi o nic menší, než ve století dvanáctém, kdy jich bylo v mořích kolem Británie spatřeno bezpočet. Tato víra byla mezi námořníky živá, ještě když si roku 1817 kapitán Asa Swift z lodi Leonidas povšiml cestou z New Yorku do Le Havru podivné ryby, již všichni považovaly za mořskou pannu. Přestože spatření tvorové byly zřejmě mořští savci, například tuleni, nebo kapustňáci, Většina námořníků o mořských pannách mluvila jako o ženách s rybím ocasem a dlouhými vlasy, které v ruce drží zrcadlo a hřeben.


Takový byl i obraz panny, který se vyskytoval na erbech v kostelích a na štítech hostinců. Tato mořská panna je patrně dědičkou dávných božstev pocházejících až z pátého tisíciletí př. n. l., k nimž patří i babylonská bohyně s rybím ocasem Cannes a syrská měsíční bohyně Atergatis. Mořské panny jsou proslulé i svým krásním hlasem, který je pojí se sirénami. V západních námořnických příbězích jsou mořské panny tradiční předzvěstí ztroskotání. Přestože mnoho lidí v mořské panny nevěří, je možné, že některé záhady s těmito mořskými vílami se skrývá v existenci nějakého nám neznámého tvora.Přírodopisec Georg Stelle pozoroval 10. srpna 1741 v Aljašském zálivu asi 2 hodiny savce, které popsal jako vodní opici 1,5 metru dlouhou, bez předních končetin a s dvouploutvým ocasem.













Britský mořský biolog sir Alistair Hardy přišel roku 1960 s domněnkou, že předkové lidí mohli strávit jistou fázi své evoluce moři a někteří z nich tam možná zůstaly. Poslední "mořskou pannu" ulovili prý rybáři asi roku 1819-1820 kdesi u Shetlandských ostrovů, byl to ovšem asi dnešní kapustňák. Vzácný úlovek se podařil kdysi počátkem XV. století v Adriatickém moři. Tam byl tehdy dokonce uloven "mořský čert", obluda s rohatou psí hlavou a dlouhým rybím ocasem.

Draci

20. září 2009 v 20:45 | žrc |  Zajímavosti o bájných tvorech



















































































DRAK BÍLý
Je protiklad draka ohnivého,vyskytuje se v zamrzlích horách či skalách.Má šupiny z ledu které jsou,ale tvrdé jako ocel.


























Drak kamený
Má šupiny tvrdé jako kameny jeho křídla jsou jedno tak větší než on samotný.Vyskituje se především ve vysokých skalách,horách.O svá vejce se,ale stará samec.























Drak zlatý
Tento drak je nejcnější pro pytláky.Má šupiny z ryzího zlata.Tento drak je velice přátelský a žije v simbyoze spolu s kentaury.




































Drak černýTento drak je poněkud samotářský typ.Žije v podzemí a živí se jenom hmyzem.Tento druh draka moc neuvidíme letět.
































Drak Modrý
Drak modrý žije ve vodě.Zadní nohy má přizpůsobené k plaváni.je to dokonalí plavec,ale také i letec.Dokáže vychrlit vodu velkou silou.Tomuto drakovy se říká lochneská příšera.































Drak.Rudý
Je to malý drak,ale má velkou sílu
a má tak žhavý ohen který by do 5 sekund roztavil želzo.
Je to také vinikající letec,ale škodí lesum i polím svým ohromným
plamenometem!


















Drak zelený
Je to asi nejznámější drak který se vyvynul z praprapředků ještěrů(dinosaurů)
Místo plamenometu má avšak Velmi jedovatý plyn,s kterým usmrcuje své kořisti.Jinak je velice přátelský a také se používával jako jezdec.

DRAČÍ VEJCE
TĚLO DRAKA






Víly

20. září 2009 v 19:36 | žrc |  Zajímavosti o bájných tvorech
Jezerní víla
Tahle víla žije převážně jenom v jezerech nebo také i v řekách.Nedá se říct že patří do drhu mořských pann.Nemá zadní ploutev a dokáže chodit na hladině vody.






























Víla Houbová
Tato víla žije převážně jenom u hub spíše u mochomůrek.
Dělá si z nich
různé lektvary
a živý se jimi.Tato víla je velice užitečná pro lesní zvěř.












































Víla větru-Podzimní

Víly větru jsou velmi
energetické a krásné. Větrné víly můžete vidět, procházet se po horských loukách.Vetrné víly jsou celý rok velmi aktivní.neznají odpočinek.Vítr umějí ovládat naprosto dokonale.Větrné víly se starají o prudký vichr,vítr a nebo vánek.Víly větru nemají stálí domov. jsou tam,kam je zavane vítr.Jsou velmi důležitéprotože i ony se starají o počasí.



















Květinová víla-letní Jsou krásné, křehké a jemné. Přesně jako květinky. Tyto víly se starají o květiny a podobné rostliny. Bydlí v květech nebo ve velkých květinovích palácích. Také velice rády komunikují s lidmi. Mají schopnost vzít na sebe podobu nějaké květiny. Mohou mít křídla, ale nemusí. Květinové víly jsou velmi hravé a veselé. Velice rády se starají o rostliny a květinky jsou jim za to vděčné.
























Jarní víly

Jsou nejmilejší ze všech víl ročních období. Je trochu podobná letní víle, má zelené nebo hnědé oči, jemné růžové rty a jemně opálenou pleť. Vlasy jsou hnědé nebo zrzavé. Jarní víly si oblíbily jemné šperky ze stébel trávy a květin, často se objevuje s věnečkem s květin na hlavě,nebo mají také sedmikrásky. Jarní víly jsou hravé a veselé.




















Zimní víla Jsousamotářské, trochu arogantní a někdy i chladné. Hlídají zimní klid a starají se o přírodu v zimně. Na konci zimi připravují práci pro jarní víly. Potkat ji osamotě nemusí být příjemný zážitek i když existují vyjímky. Mají též rády kameny. Mají šedé nebo modré oči, červené rty, bledou pleť a bílé nebo hodně světlé vlasy.


Víla ohně
Ohňové víly jsou zrzky nebo hnědovlásky s hnědýma, černýma nebo červenýma očima. Jsou hodně temperamentní a divoké. O lidi se příliš nezajímají. Často tančí v plamenech nebo kolem ohně. Mají vlastnost proměnit se v plamen ohně. Nemají sídla objeví se jen společně s ohněm.






















Vodní přízrak
Modrý přízrak je zimní víla která se snaží co nejvíce škodit lidem.Je to malá víla která se podobá modré kometě.V některých věcech je velmi podobná zimní víle začíná se objevovat od první sněhové vločky až do března.Velmi ráda vyhledává společnost bud´ se svými druhy nebo s jinými vílami ale to velůmi zřítka a také s lesní zvěří.Modrý přízrak nejraději škodí bud´ vílám ale velmi s oblibou lidem.

















Antická víla
Tyto víly nemají žádnou konkrétní práci. Létají a žijí s motýli a starají se o to, aby měli potravu a nikdo jim neškodil. Jsou to bezstarostné víly, které lidi příliš nevyhledávají a proto o nich tolik nevíme. Motýlí víly mají většinou motýlí křídla, i když existují takové, které křídla nemají. Tyto víly jsou velice křehké a lehké, ale těm kdo by ublížil jim nebo motýlům, radím aby se nad sebou pořádně zamysleli a vílám se omluvily, můžete i přidat nějaký ten drahý kámen. Mají schopnost se proměnit v motýla.























Víla smrti
Mezi víly se řadí i víla přinášející smrt. Žijí převážně na pustých místech, jejich vlasy jsou temně černé stejně jako jejich oči, pleť mají popelavě šedou a nebo jen čistě bílou. Jejich šaty jsou jen ubohé cáry látek, křídla mají třpytivá a potrhaná. Nejraději se procházejí při měsíčním svitu...









































Divoženka
Divoženky jsou ženské bytosti žijící ve volné přírodě, v lese, na lukách, u rybníka apod. Jsou to příbuzné Rusalek, Bludiček a podobných strašidel. Mohou mít různou charismu, od krásných dívek až po odporné babice. Divoženky strašně rády tancují, proto se každou osobu mužského pohlaví snaží zlákat k tanci.

ZÁRODEK VÍLI NEBOLI VÍLÍ VEJCE,ZE KTERÉHO SE VYRODÍ NOVÁ MALÁ VÍLA.TRVÁNÍ DOBY NEŽ SE VÍLA NARODÍ JE 6 MĚSÍCŮ.

Jednorožci

19. září 2009 v 23:58 | žrc |  Zajímavosti o bájných tvorech

Jednorožci


Jednorožec - to nádherné mýtické stvoření sněhově bílé barvy, s dlouhým rohem uprostřed čela, zná s pohádek jistě každý z nás. Ale jak se na něj dívali ve středověkých dobách? Zkusím trošku poodhalit roušku tajemství.Skutečně existoval bílý jednorožec se zlatým rohem, který je vyobrazený na tolika tapiseriích?. Popisy tohoto bájného tvora se liší text od textu. Řecký lékař, který navštívil roku 416 př. n. l perský dvůr, napsal, že v Indii žije divoké zvíře větší než kůň, s bílým tělem, tmavorudou hlavou a tmavomodrýma očima, jemuž z čela vyrůstá roh, který je asi 45 cm dlouhý, u kořene bílý, uprostřed černý a na ostré špici karmínový. Tento jednorožec je obvykle považován za kombinaci divokého indického osla, nosorožce a lehkonohé tibetské antilopy s rovnými dlouhými rohy, které se s bočního pohledu mohli jevit jako roh jeden .Plinius Starší se v 1. století n. l. ve své Přírodovědě zmiňuje o "monocerovi", tedy jednorožci, který má uprostřed čela dlouhý černý roh. Indičtí Sírové na něj pořádali lovy, nebylo jej však možné chytit živého.A jak se takový jednorožec lovil? Jediným způsobem, jak jednorožce ulovit byla sladkávůně panny, která ho zmámí na tolik, že jí položí hlavu do klína.Víra v jednorožce se neomezuje jen na západní kulturu - čínský ťi-lin prý měl jelení tělo, koňská kopyta a jediný roh, který mu vyrůstal uprostřed čela a měřil asi 4 metry. Na rozdíl od jednorožce západního, který dokáže být divoký a dokonce útočný, je ťi-lin ztělesněná mírnost: nežere nic živého a nešlápne ani na nejmenšího broučka či stéblo trávy.Ve středověkých dobách byl jednorožec ceněn právě pro svůj roh, který v rozemleté podobě působil jako protijed proti všem známým jedům. Avšak dnes již víme, že rohy jednorožce, které se nacházely v pokladnicích chrámů , nebo vladařů byly většinou slonovinové kly narvalů či mrožů, kterým se v souladu se středověkým názorem, že každý tvor má svůj mořský protějšek říkalo mořští jednorožci. A číše indických vladařů byly ve skutečnosti vyrobeny z klů nosorožce.Tak jak to tedy bylo, žili jednorožci nebo jsou jen výplodem našich fantazií? Pokud žili, možná byli právě pro svůj roh vyhubeni , ale možná někde v nedotčené přírodě, v hlubokém lese chodí v noci k tůni…

Pegasové

19. září 2009 v 17:11 | žrc |  Zajímavosti o bájných tvorech

Pegasové

Pegas:

Celkem vypadá jako normální kůň,ale až na to,že mu matička přířoda nadělila opeřená křídla,díky kterým se může prohánět mezi mraky.Tady je jedna ukázka z řecké mythologie,kde se také pravděpodobně objevila první zmínka:Pegas byl nádherný okřídlený kůň, který vyletěl z těla Perseem zabité Medúzy společně s obrem Chrýsaorem. Medúza totiž byla těhotná s Poseidonem - bohem moří a koní. Pegasa zkrotil korintský hrdina Bellerofontes za pomoci kouzelné uzdy darované mu bohyní moudrosti Athénou. Bellerofontes potom s pomocí Pegasa zabil obludu Chiméru chrlící oheň hned ze tří hlav - kozlí, lví a dračí. Tento úkol musel vykonat, aby očistil svou pověst od pomluv, které jej nařkly ze svedení Steneboli, manželky krále Proita z Argu. Hrdina vystřelil do Chiméry olověné šípy, které se v jejím vlastním žáru roztavily a obludu zabily. Pegas mu také pomohl pokořit sousední národy včetně Amazonek a stát se vojevůdcem v Lyku. Bellerofontes se potom cítil jako bůh a chtěl za pomoci Pegasa vyletět na božský Olymp. Zeus jej však za tuto troufalost smetl bleskem. Podle jiné verze pověsti Zeus přikázal Pegasovi, aby hrdinu shodil a Bellerofontes byl potom až do smrti chromý. Pegas pak pomohl Perseovi zachránit Andromedu.



Test - Co Pro něj znamenáš

19. září 2009 v 11:30 | žrc |  Testíky=P
Test - Co Pro něj znamenáš
zdrojík : žrc

CO PRO NĚHO ZNAMENÁŠ?

Usmívá se na tebe, říká že je mu s tebou fajn...Ale je do tebe opravdu zamilovaný? Náš test ti v tom udělá jasno!

A: CO ŘÍKÁ?

Hurá do toho! Nejdřív se zaměříme na jeho řeč. Jak se s tebou tvůj vysněný kluk baví? Jaké komplimenty ti skládá? Dobře ho poslouchej, protože mezi řádky se dá hodně vyčíst o jeho citech. Zaškrtni jenom jednu odpověď.

1) KTEROU POKLONU BY TI NEJSPÍŠ VYSEKL?

A) Jsi celá k zulíbání!

B) Jsi nejlepší holka, co znám!

C) Máš ty nejkrásnější oči na světě!

2) JAKOU ESEMESKU BY TI MOHL POSLAT?

A) Ahoj, co děláš o víkendu?

B) Čau! Zrovna jsem si na tebe vzpomněl. Jak se máš?

C) Kdo si přečte tuhle esemesku zamiluje se do mě.

3) JAK SE S TEBOU LOUČÍ?

A) Tak se měj, pa. Brzo se uvidíme.

B) Tak zatím. Ozvu se ti.

C) Ahoj, kdy se zase uvidíme?

4) CO O SOBĚ VYPRÁVÍ?

A) Skoro všechno. Jak se mu daří, jaké problémy právě řeší, co si přeje. Když se vidíme, mluvíme spolu o všem.

B) Víc než o sobě mluví o svých kamarádech a o tom, co spolu podnikají.

C) Něco málo o sobě řekne, ale spíš ho vždycky zajímá, co dělám já.

B: TVŮJ VNITŘNÍ POCIT

Teď si polož ruku na břicho, zavři oči a postupně odpověz na následující otázky. Za každé ano si přečti 3 body, za každé nevím 2 body a za každé ne 1 bod. Tak jdeme na to!

1) Máš pocit, že byste spolu mohli vydržet dlouho?

ANO NEVÍM NE

2) Nechá si pro sebe všechna tajemství, která mu svěříš?

ANO NEVÍM NE

3) Je ti s ním fajn a chováš se přirozeně?

ANO NEVÍM NE

4) Má na tebe čas, když ho potřebuješ?

ANO NEVÍM NE

5) Myslíš, že k tobě cítí to samé, co ty k němu?

ANO NEVÍM NE

C: TAJNÉ SIGNÁLY

Ve třetí části testu se zaměříme na signály jeho těla. I přesto, že kluci pořád něco předstírají a snaží se chovat tak, jako by je nemohlo nic rozhodit, jejich pohyby ti mnohé prozradí. Pozoruj ho a pak si odpověz na následující otázky. Za každé ano si přičti 5 bodů, za každé ne 0 bodů.

Pročesává si rukou často vlasy? ANO NE

Usmívá se, když se setkáte? ANO NE

Naklání hlavu na stranu, když se spolu bavíte? ANO NE

Když jste spolu, má od tebe minimální odstup-méně než 20 cm? ANO NE

Když stojí vedle tebe, strká si často ruce do kapes? ANO NE

D: JAK SE CHOVÁ?

I když ti bude o sobě vyprávět celé hodiny, mnohem víc ti napoví jeho chování. Zamysli se a odpověz na následující čtyři otázky.

5) JAKÝM ZPŮSOBEM TĚ ZDRAVÍ?

A) Pevně mě obejme.

B) Políbí mě na obě tváře.

C) Směje se na mě od ucha k uchu, ale většinou se mě ani nedotkne.

6) CHODÍ NA RANDE VČAS?

A) Ano, vždycky. Přijde spíš o něco dřív, než aby přišel pozdě.

B) Musím přiznat, že už mě nechal kolikrát čekat.

C) Jak kdy, ale když má zpoždění, dá mi to vždycky vědět.

7) JAK SE CHOVÁ KDYŽ SPOLU MLUVÍTE?

A) Má oči jenom pro mě.

B) Jeho pohled se občas zatoulá někam jinam.

C) Většinou udržujeme oční kontakt.

8) JAK ČASTO SE TI OZVE SÁM OD SEBE, ANIŽ BYS MU POSLALA ESEMESKU NEBO MU ZAVOLALA?

A) Moc čas¨to ne! Spíš jsem to já, kdo mu napíše nebo cinkne.

B) Denně. Než to stačím udělat já, většinou už volá on nebo mi napíše zprávu.

C) Není to sice denně, ale řekla bych, že se ozývá pravidelně- nejpozději po třech dnech.

ŘEŠENÍ: Teď si sečti body z jendotlivých částí testu a přečti si výsledek.

ČÁST A

Která písmena jsi zakřížkovala?

1) a 5

b 10

c 15

2) a 10

b 15

c 5

3) a 10

b 5

c 15

4) a 10

b 5

c 15

ČÁST B

Uvidíme co ti prozradí tvůj pocit...sečti si body...

ČÁST C

Za každé ano 5 bodů, sečti si bodíky...

ČÁST D

Pro která písmenka ses rozhodla?

5) a 15

b 5

c 10

6) a 15

b 5

c 10

7) a 15

b 5

c 10

8) a 5

b 15

c 10

45-82 BODŮ

SLADKÉ POKUŠENÍ

Tenhle kluk s tebou hrozně rád flirtuje a testuje, kde jsou tvé hranice. Máš v sobě něco, co ho provokuje a přitahuje zároveň. Dej si ale pozor, chce se hlavně bavit, o vážný vztah příliš nestojí.

Jak ho dostat: Klidně flirtuj i s jinými kluky. Teprve potom si uvědomí, co pro něho znamenáš, a rozhoupe se.

83-121 BODŮ

DOBRÝ KAMARÁD

Už jsi slyšela něco o souznění duší?! Vy dva jste naladěni na stejnou vlnu. Navíc tenhle princ si tě váží a respektuje tě jako kamarádku. Neboj, to není málo! Naopak, takhle hluboké city jsou skvělý základ pro něco víc!

Jak ho dostat: Buď k němu pořád tak úpřimná a kamarádská jako doposud, a uvidíš, že se z toho vyklube opravdová láska!

122-160 BODŮ

JEDINÁ NA SVĚTĚ

Uff, tak tenhle kluk tě chce milovat úpně celou! Je do tebe po uši zamilovaný a nejraději by s tebou trávil každou volnou chvilku. Když tě jeden den nevidí, je z toho na umření. Jsi pro něho největší poklad, který chce ochraňovat před ostatními.

Jak ho dostat: Tady už je rozhodnuto:-). Pokud budeš chtít i ty, vydrží vám to spolu hodně dlouho


Test - Jaký bude tvůj život

19. září 2009 v 11:26 | žrc |  Testíky=P
Test - Jaký bude tvůj život
zdroj : žrc
napiš jméno jedné osoby opačného pohlaví.
která je tvoje oblíbená barva:červená,černá,modrá,zelená nebo žlutá?
první písmeno tvojeho křestního jména?
měsíc tvojeho narození?
kterou barvu máš rádi víc černou nebo bílou?
jméno jedné osoby stejného pohlaví jako ty.
tvoje oblíbené číslo?
upřednostňuješ Sydney anebo Brisbane?
upřednostňuješ zpravidla moře nebo oceán?
napiš jedno přaní(reálné)

Pokud jsi test ukončil,podívej se dolu................(nepodváděj)

Odpovědi

1.Do této osoby jsi zamilovaný

2.Když jsi vybral

červenou-jsi vitální a tvůj život je plný lásky

černou-jsi konzervativní a hašteřivý(á)

zelenou-vaše duše je klidná a umíte ustoupit

modrou-jsi spontální a rád(a)dostáváš náznaky lásky a náklonosti ze strany těch,které máš rád(a)

žlutou-jsi šťastná osoba a umíš dobře poradit těm kteří nemají morálku

3.první písmeno tvojeho jména se nachází mezi

A-K máš dostatek lásky na rozdávání tvojim přátelům

L-R zkoušíš zhodnocovat tvůj život na maximum a tvůj milostný život se brzo rovine.

S-Z rád pomáháš jiným a tvůje budoucí láska se bude s stebou mít velmi dobře.

4.pokud si se narodil mezi:Lednem-Březnem:rok bude pro tebe velmi dobrý a do někoho se nečekaně zamiluješ.

Duben-Květen:budeš mít velmi milostný vtah,který bude dlouho trvat a na který si navždy uchováš vzpomíku.

Červenec-Září budeš mít vynikající rok a zkusíš větší změnu,která zlepší tvůj život.

Říjen-Prosinec Tvůj milostný život nebude mimořádný,ale možná najdete duševný sestru.

5.Pokud jsi si vybral(a)

černá-tvůj život nabere nový směr,to bude dobrá věc pro tebe a budeš se změnou spokojený(á)

bílá-budeš mít přítele,který ti bude plně důvěřovat,který pro tebe udělá cokoliv,ale pokazíš to,ani si to neuvědomíš

6.tento člověk je tvůj nejlepší kamarád(ka)

7.to je počet tvích blízkých přátel ve tvojem životě

8.Pokuď jsi si vybral

Sydney-máte rádi dobrodružství

Brisbate-umíte ustoupit

9.Pokud jsi si vybral

Moře-jsi loajální vůčivašim přátelům a vašim milencům (milenkám)jste někdo zdrženliví

Oceán-jsi spontální a rádi se líbíte jíným

10.Toto přání se ti splní pouze pokud řekneš o tomto testu aspoň 2 osobám do tvích příštích narozenin se to určitě splní


Jsi připravená, něco se sebou udělat?

19. září 2009 v 11:23 | žrc |  Testíky=P
Jsi připravená, něco se sebou udělat?
zdrojík : žrc

VYBER SI 5 VĚCÍ, CO TZĚ NEJLÍP VYSTIHUJE:

1. Nejlepší dárek je nečekaný ♦

2. Máminy dobře míněné rady tě brzy omrzí ♥

3. Být modelkou musí být skvělé ♂

4. Myslíš, že bys dobře bojovala za mír ve světě ♦

5. Příští rok budeš předsedou třídy ♦

6. Nakupování v buticích? To ne! Cokoliv si zkušíš, nesluší ti! ♂

7. Místo aby sis kupovala stále nové oblečení, upravuješ své staré kousky ♦

8. Znáš několik kluků, o kterých si myslíš, že jsou opravdu hezcí ♥

9. Ráda bys vstoupila do oragnizace, která se zabývá ochranou přírody ♥

10. Čočky místo brýli? To je potřeba nejdřív vyzkoušet! ♂

11. Klidně by jsi požádala kámošku, aby ti půjčila její krajkový topík. ♂

12. Připravuješ doma večírek. Proč nepožádat kamarády, aby přvedli své známé? Je to výborná příležitost k seznámení. ♥

Nejvíce ♂

Chceš změnit styl!
Bojíš se ale riskovat a jít do toho! Nech si ve vytvoření svého nového vzhledu pomoct kámoškou, která má vkus a dobře tě zná. Bude ti umět poradit!



Nejvíce ♥

Kauza: Kluci!

S nima máš trochu potíže, vid? Chod víc ven mezi lidi a seznamuj se. No tak, neboj! Dobrodružství a štěstí na tebe čeká někde venku, ne doma v obýváku!



Nejvíce ♦

Jedna věc je jasná...

Už nějakou dobu nejsi ve své kůži. Kladeš si mnoho otázek a jsi zmatená... Aby byly věci jasnější, vsad na pokec se svojí nej kámoškou a neboj se být spontánní!