Chudozubí

14. října 2009 v 14:29 | žrc |  Referáty-SAVCI

Chudozubí

Je řád savců žijících v Jižní a střední Americe, zahrnujících 29 druhů ve 4 čeledích.
Je to nejstarší řád savců. Největší rozmanitosti dosahovali již v třetihorách, kdy
dosahovali značných rozměrů (lenochod Megatherium - až 6 m). U chrupu jim chybí řezáky
a špičáky, nemají tvrdou zubní sklovinu a zuby neustále dorůstají. Mají 3-5tiprsté končetiny
s velkými drápy. Živí se rostlinami a hmyzem. Chudozubí jsou velmi starou skupinou savců.
Druhy řády Xenathra jsou unikátní v tom, že mají speciální klouby na obratlích zadní
části páteře. Znamená to zvláštní přínos k zajištění pevnosti páteře, potřebné především
pro pásovce, když hrabou v zemi doupata. Mravenečníci jsou charakterističtí dlouhým,
trubicovitým čenichem, pásovci mají na hlavě, na zádech a bocích i na končetinách
ochranný pokryv z tvrdé vyztužené kůže, podobný brnění, a lenochodi se vyznačují krátkou,
zakulacenou hlavou a dlouhou hrubou srstí. Pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus)


I když se jednotliví zástupci příliš nepodobají, mají několik společných znaků:
přídatné kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří (xenarthrální, proto xenanrtha)
redukovaná sklovina (nebo rovnou celého chrupu)
malý mozek
pomalý metabolismus

Lenochodi
Lenochodi prožijí celý život vzhůru nohama. Ačkoliv mají v předních nohách značnou sílu,
na rovném podkladu je neunesou. Na všech čtyřech končetinách, z nichž přední délkou značně
převyšují zadní, najdeme úzká chodidla. Ta jsou opatřena mohutnými srpovitě zahnutými drápy
- na předních nohách dvěma, vzadu třemi. Hlavou mohou otáčet až o 270°, to jim umožňuje
8 - 9 krčních obratlů, což je o jeden až dva více než u všech ostatních savců.
Lenochodi jsou specializováni na požírání listí, pupenů a ovocných plodů, výjimečně uloví
stromovou žabku nebo malého leguána.
Lenochod dvouprstý patří k druhům živočichů, kteří jsou nejvíce ohroženi ztrátou svého
přirozeného životního prostředí. V mnoha oblastech Jižní Ameriky jsou navíc loveni
domorodými indiány pro maso.

Zajímavosti:
- lenochodi jsou podstatně lepší plavci než chodci. Při plavání se pohybují pomocí
předních končetin.
- tělesná teplota je velmi proměnlivá, kolísá od 24 do 33°C
- protože lenochodi stráví téměř celý život zavěšeni hlavou dolů, roste jejich srst
"obráceně", to znamená od břicha k zádům, "pěšinku" mají uprostřed hrudi a břicha a
nikoliv na hřbetě.
- v srsti jim rostou mikroskopické řasy, které jim dodávají zelenavé zbarvení. Zvíře je
tak vynikajícím způsobem maskováno v listí stromů. Při suchém počasí jsou tyto řasy žluté.
Pokud je vlhko, zbarvují se modrozeleně, takže barva srsti lenochoda se mění zároveň se
zbarvením listů v různých ročních obdobích.

Mravenečníci:
Tělo mravenečníka je nápadně stlačené z boků a začíná úzkou trubkovitou hlavou a končí
mohutným ocasem. Ten je porostlý tuhými štětinatými chlupy o délce až 40 cm a slouží jako
přikrývka při nepříznivém počasí. Hrubá srst je zbarvena převážně šedě s černými a bílými
odznaky. Na hlavě najdeme drobné oči a uši
Mravenečník velký se živí na zemi žijícími druhy mravenců. Jejich hnízda vyhledává pomocí
čichu, silnými drápy pak rozhrabe stavbu a dlouhým jazykem vybírá mravence. Ti jsou pak
drceni spolu s pozřenými kamínky ve svalnatém žaludku. Mraveniště není nikdy zničeno celé,
aby se k němu mohl mravenečník po nějaké době zase vrátit.
Mravenečník velký je zařazen v Evropském programu ohrožených druhů (EEP). Jeho postupné
mizení je následkem ztráty stanovišť, nadměrného lovu pro maso či odchytem pro chov v zajetí.
Zajímavosti:
nejstarší formy mravenečníků žily na Zemi již před více než 20 miliony let
denně věnuje až 15 hodin spánku
ve srovnání s člověkem má až 40x lepší čich
mravenečník je zcela bezzubý. Lenochodi a pásovci patřící rovněž mezi chudozubé,
mají vyvinuty alespoň jednoduché zuby.
za den sní až 30 tisíc mravenců

Pásovcovití:
Pásovec má dlouhý jazyk, pevné svaly umožňující mu svinout se do klubka, některým druhům dokonce do dokonalé koule. Rozvětvená rodina pásovců zahrnuje obry (pásovec velký) vážící 50 kg a měřící půldruhého metru i desetkrát menší trpaslíky (pásovec pláštník). Živí se převážně hmyzem a i když je přírodovědci řadí mezi chudozubé, neznamená to, že by měli málo zubů. Jejich zuby jsou ale velmi jednoduché, slabé a jako zbraň nepoužitelné. Tělesná teplota pásovců kolísá v závislosti na teplotě okolí, což je mezi savci velmi neobvyklé. Další zvláštností je, že samice rodí čtyřčata zásadně stejného pohlaví napojená na společno placentu. V nebezpečí se pásovec ukrývá do nory, kterou dokáže ucpat svým tělem a nastaví ven jen svůj obrněný zadek, který je pro většinu šelem nepřekonatelnou překážkou. Když pásovce nepřátelé zastihnou v nechráněném terénu, začnou překotně hrabat. Dovedou na několik minut zadržet dech, což jim umožňuje snížená látková výměna. Ne, že by nemohli popadnout dech strachem, ale při rychlém hrabání by se mohli zadusit zvířeným prachem.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nikdo nikdo | 14. října 2010 v 16:12 | Reagovat

mate to dobře podrobny

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama